1. Skutočné priateľstvo sa ukáže až v najhoršom
Stále platí, že v núdzi spoznáš priatelia. Ľudia s HIV hovoria, že mnohí “priatelia” a známi sa s nimi prestali rozprávať, dokonca si s nimi nepodajú ani ruku. V najťažších životných chvíľach sa ukáže, kto je skutočný priateľ a kto nie.

„Potvrdilo se, že praví přátelé se ukáží až ve chvíli, kdy člověku není nejlépe. Někteří lidé se mnou ukončili kontakt, ale spoustu nových jsem poznal. S kamarády mám teď vztah lepší, než kdykoli předtím.”
2. Človek si začne vážiť svoje zdravie, až keď oň príde
Je zvláštnou ľudskou vlastnosťou vážiť si veci až po tom, ako ich stratíme. Nikdy nie je neskoro začať oceňovať všetko to dobré, dokým to máme.

„Asi to zní jako fráze, ale víc si vážím svého zdraví. (…) Zároveň si přeji, aby lidí, kteří se infikují v budoucnu, bylo co nejméně. Snad i tento rozhovor pomůže k tomu, aby lidé nezapomínali, vyvarovali se náhodného sexu, a když už k němu dojde, aby u sebe měli alespoň kondom. Vždyť tahle drobnost, která se vejde do každé peněženky, může hrát roli v záchraně toho nejcennějšího, co máme – vlastního života.”
3. Na rodinu sa dá vždy spoľahnúť
Nie každý vyrastá v ideálnych rodinných podmienkach. No narozdiel od priateľov, rodinu si človek nevyberá. Preto je dôležité nezabúdať na ňu a myslieť na to, že tam pre nás je. Presvedčili sa o tom ľudia, ktorí sa nakazili smrteľným vírusom HIV — presviedčať sa o tom môžeme aj my ostatní.

"Když si telefonujeme, tak vůbec nerozebíráme můj zdravotní stav. Maminka nebo sourozenci se mě jenom zeptají, jestli jsem v pořádku. Já odpovím, že jsem. A tím to pro nás skončilo, dál se bavíme o jiných věcech. Takže vzali to v pohodě, ale jsme si od té doby vzácnější."